Co se těm venkovanům na EET pořád nelíbí?

S mými přáteli, kteří bydlí v Praze nebo v krajském městě, se shodneme téměř ve všem. Ohledně elektronické evidence tržeb však nikoliv.

Většinou jsou vysokoškolsky vzdělaní a přesto mě vůbec nechápou, když tvrdím, že EET napáchá na českém a moravském venkově nedozírné škody, které se budou napravovat mnoho let a některé už nepůjdou napravit nikdy.

Podle jejich názoru prostě ti neschopní nebo ti, co podváděli, zavřou krám a hotovo. A že se kvůli EET může někde na venkově zlikvidovat kultura? No a co, tak se na nějaké vesnici prostě nebudou pořádat zábavy a plesy, to je toho. Lidé mají auta, tak si mohou zajet do měst.

A jak to nyní u nás na venkově vypadá? Po pravdě musím říct, že z hospod, kam občas zajdu, nezavřela od 1. prosince zatím žádná. Zdražily však všechny. Většinou o 10 % a více.

To je první hmatatelný důsledek zavedení EET. Ministr Babiš se může bít v prsa, jak chce, že k tomu hospody nemají žádný důvod, ale to je tak všechno, co s tím je schopný udělat.

Daleko horší důsledky však bude mít druhá vlna EET, která nás čeká v březnu. Zde již ve svém okolí vím o nejméně sedmi obchodech, které se z důvodu EET rozhodli jejich majitelé či provozovatelé zavřít. Všechno to jsou menší obchůdky, které se však vyznačovaly něčím výjimečným, co v supermarketu nenajdeme – jednak odlišným sortimentem, ale hlavně vlídným osobním přístupem k zákazníkům. Je také zajímavé, že to jsou obchody, které jsou na svém místě velmi dlouho a většinou jsou také „ve svém“. Jejich společným znakem je i to, že jsou vedeny staršími lidmi, kteří stále vypisují stvrzenky v ruce, a kteří se odmítají s počítači a elektronickými pokladnami kamarádit. To je také hlavní důvod, proč nyní končí.

Všechny tyto rušené prodejny významným způsobem obohacovaly strukturu nabízeného zboží o takové, které se v supermarketech nedá sehnat. O to bude jejich ztráta bolestnější. Tři příklady za všechny.

V Náchodě na hlavní třídě zavírá od března obchod s hudebninami. Skvělý obchůdek s velkým sortimentem hudebních nástrojů, zpěvníků a not všeho druhu, ale také krásných českých panenek. Na svém místě fungoval, co pamatuju, a to je už přes padesát let. Nezahubili ho ani komunisti ani divoká privatizace. Zahubil ho až nedomyšlený nápad pana Babiše s EET. Nejbližší podobný obchod teď bude nejspíš někde v krajském městě, kam budou muset malí i velcí muzikanti chtě nechtě jezdit. Jenže to je pro ně výlet na půl dne.

V Novém Městě nad Metují končí na náměstí obchod se starožitnostmi. Všichni, kdo mají rádi staré krásné věci, přicházejí nejen o možnost si tyto věci koupit, ale hlavně o možnost si je v klidu prohlédnout a jen tak se s nimi pokochat a popovídat si o nich s odborníkem. To žádný internet neumožní.

Na Novém Hrádku je na náměstí již mnoho let malý obchůdek, ve kterém majitel prodává plechové hračky, kterých byl většinou také sám autorem. Jedná se o ty samé traktůrky, lanovky, autíčka nebo horské dráhy, se kterými jsme si hráli už jako děti. Majitel rád předvede, jak to funguje a děti na všechno koukají s pusou dokořán. A tatínkové? Ti se jen při pohledu do výlohy vrací ve vzpomínkách do svých dětských let.

A o to všechno nyní přijdeme. Všechny tyto obchody představovaly jistotu. Jistotu toho, že jste je vždy našli na stejném místě, zatímco v okolních prodejnách se nájemci i sortiment často měnili i několikrát do roka. A navíc to všechny jsou české prodejny s kvalitním zbožím. Žádní Vietnamci, od kterých se vám boty rozsypou po prvním nošení nebo zahraniční řetězce, ve kterých je všechno zboží stejné.

A to je jen začátek negativních změn způsobených EET na českém a moravském venkově.

Až příští rok dopadne povinnost elektronicky evidovat tržby i na lékaře, tak ti starší, kteří to na venkově často táhnou dávno přes důchod, to většinou rovnou zabalí. Když odmítají vystavovat elektronickou neschopenku, nebudou kvůli pár korunám za nějaké potvrzení pro pacienty zavádět EET. A že lékaři někdy dělají zákroky, které zdravotní pojišťovny nehradí? Tak je prostě dělat nebudou.

A hasiči, sokolové nebo myslivci, kteří na venkově pořádají plesy, zábavy nebo třeba dětské dny, když letos přesáhnou 175 tis. tržeb (což představuje asi dvě zábavy), spadnou příští rok pod EET taky. A bude po kultuře, protože riziko likvidačních pokut v případě i malého pochybení si na sebe nikdo z nich nevezme. Přitom, pokud dnes na těchto akcích něco vydělají, obratem vydělané peníze vrací zpět do vybavení hasičárny nebo sokolovny. Tak jaké to je krácení daní?

Nevím, možná EET opravdu trochu narovná podnikatelské prostředí. Ale ta cena, kterou za to musí lidé hlavně na venkově zaplatit, je neúměrně vysoká. A hlavně úplně zbytečná. Jedna odborná studie za druhou ukazují, že se český venkov vylidňuje a že především mladí a vzdělaní lidé odcházejí do měst. Místo toho, aby vláda dělala kroky, které by tomuto trendu zabránily, zavede EET tak nesmyslným způsobem, že vylidňování venkova jenom urychlí.

Rozumíte mi už, moji přátelé z velkých měst, proč se bojím dopadů EET na český venkov?

Poznámka na závěr: Pan Babiš přišel pár dnů před spuštěním EET s nápadem, který mu prý vnukla nějaká babička z Kladna. A sice, že by z evidence vyjmul ty drobné podnikatele, kteří by mohli platit paušální daň. A rozčiloval se na ostatní parlamentní strany, že mu tento jeho nápad neodsouhlasily. Kdyby však nějaké změny ve fungování EET myslel vážně, tak i bez parlamentu může udělat mnoho změn k lepšímu. Jenže on to ve skutečnosti nejspíš vůbec nechce a všechno to je pouze mediální divadlo. Proč třeba finanční správa, která ministrovi financi podléhá, nezmění limit pro neziskové spolky, který si sama stanovila? K tomu pan Babiš žádný parlament nepotřebuje. Sorry jako.