Elektronická evidence tržeb – kdo z ní bude mít prospěch a kdo na ni doplatí

Na první pohled se zdá, a ministr financí Babiš to také neustále omílá, že prospěch z EET budou mít všichni poctiví občané. Ale je tomu opravdu tak?

Daně by se měly platit. To je tvrzení, se kterým lze souhlasit, a myslím, že ve skrytu duše s tím často souhlasí i ti, kteří je neplatí. Plnit by se ale měly také sliby. Hnutí ANO před volbami ve svém programovém prohlášení slibovalo, cituji: „Zamezíme častým změnám daňového systému, které komplikují život podnikatelům a zhoršují očekávání do budoucnosti.“ A realita? Není rok, kdy by k nějaké změně z podnětu Ministerstva financí nedošlo. Letos to jsou změny hned dvě – hlášení k DPH a EET. A to nejsou všechny nesplněné sliby ohledně daní. Místopředsedkyně sněmovny za hnutí ANO Jaroslava Jermanová před volbami v televizi slibovala, že v žádném případě nebudou zavedeny registrační pokladny, protože by to znamenalo velké zatížení podnikatelů a zaměstnavatelů. Jak to dopadlo, víme všichni.

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zavedení elektronické evidence tržeb získá státní pokladna navíc miliardy korun. Neví ale přesně, kolik miliard by to mělo být. Někdy říká jedenáct, jindy osmnáct, jak se to zrovna hodí. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu představují daňové úniky v Česku asi 100 miliard korun ročně. Z toho se živnostníků týká 7%, to je 7 miliard korun. Kde tedy pan Babiš a spol. berou těch 18 miliard? Těžko říci. Spíše by oněch vybraných daní navíc mohlo být maximálně 7 miliard korun, jak říká NKÚ. Ale bude to tak i ve skutečnosti?

Elektronická evidence tržeb už funguje např. v Chorvatsku. Podle tabulek Eurostatu klesl počet podnikatelů v Chorvatsku po zavedení EET o 37 tisíc za dva roky, což představuje 15%. Nejvíce bylo postiženo zemědělství a maloobchod. Lze očekávat, že také u nás dojde k poklesu podnikatelů. O kolik to bude, lze pouze spekulovat. Můžeme jen doufat, že to bude méně, než v Chorvatsku.

A teď zkusme trochu počítat. Kdyby kvůli zavedení EET skončilo „jen“ 10% z těch, kteří mají podnikání jako svůj hlavní zdroj obživy, tak to u nás bude představovat 58 tisíc živnostníků. Pokud by to všechno byli lidé, kteří odvádí do státní pokladny pouze zákonné minimum na zdravotním a sociálním pojištění, přijde tím státní pokladna o nejméně 2,7 mld. Kč. Dále se těmto lidem bude muset vyplácet podpora v nezaměstnanosti, která by činila za pět měsíců 1,1 mld. Kč a stát bude muset za tyto osoby platit zdravotní pojištění, což je dalších 0,6 mld. Kč. To už celkem činí 4,4 mld. korun. Ale určitě někteří z těchto živnostníků platí daně, které už nadále platit nebudou a velká část z nich bude i starší 50 nebo 55 let a nárok na podporu budou mít ne 5 ale 8, respektive 11 měsíců. Budou také dostávat různé dávky na bydlení, ap. Lze proto předpokládat, že finanční ztráty, které stát kvůli zavedení EET bude mít, se budou přibližně rovnat očekávaným výnosům. Takže z ekonomického hlediska bude díky velkému úsilí a nasazení mnoha lidí docíleno toho, že nula od nuly pojde.

Ovšem nulový výsledek bude pouze v případě živnostníků. Jinde to nejspíš bude horší. Finanční úřady budou totiž muset všechny své síly napnout k tomu, aby EET fungovalo (stejně, jako je nyní napínají pro fungování hlášení o DPH). Nebudou tak mít prostor a čas, aby dohlédly na ty opravdu velké (ne)plátce daní. Velká většina úředníků finančních úřadů se bude věnovat dokazování malým podnikatelům, že nevystavili nějakou účtenku a nebudou mít čas kontrolovat těch rozhodujících 93% neodvedených daní od právnických osob. Takže třeba právě na Agrofert pana Babiše se nejspíš nedostane. A přitom tam by ta kontrola byla určitě zajímavá, protože Agrofert je třetí největší českou firmou podle obratu (166,8 mld. Kč), ale mezi dvacet největších plátců daně z příjmů podle žebříčku Ministerstva financí se nevešel. Pravda ale je, že si nedokážu představit ředitele finančního úřadu, který by nyní nařídil daňovou kontrolu v Agrofertu. To, že kontrolovaná osoba je zároveň nadřízená osobě kontrolující, považuji za nejhorší možný střet zájmů. Ale nikomu to zřejmě nevadí.

Lze proto očekávat, že výběr daní u rozhodujících plátců bude horší, než by mohl být, pokud by EET zavedena nebyla.

To všechno jsou však pouze finanční dopady tohoto nepromyšleného kroku. Mnohem horší budou dopady přidružené a to především na venkově.  Co mám na mysli?

Skončí značná část starších lékařů, kteří se nebudou chtít trápit s posíláním elektronických údajů za přijaté platby od pacientů (např. za vyšetření na zdravotní či zbrojní průkaz, za vystavení potvrzení pro pojišťovnu, ap.) a půjdou radši do penze. Budou to ti samí lékaři, kteří si již prodloužili praxi díky tomu, že se zcela nedávno ubránili zavedení elektronických receptů. A není jich málo. Z vesnic a malých městeček, kde nyní tito lékaři působí, budou muset nemocní jezdit někam do velkých měst.

Skončí malé hospody, kam si místní chodí na pivo nebo zahrát mariáš, protože hospodští v malých obcích nebudou mít prostředky na to, aby si platební terminál s tiskem účtenky pořídili a následně ho provozovali. Ze stejného důvodu skončí také malé obchůdky, kde prodává nějaký místní důchodce jen proto, že nechce, aby jeho sousedé museli jezdit pro rohlíky do města.

Dojde k výraznému omezení kulturního a sportovního života na venkově. Jestliže nadšenci z místního Sokola provozují týden v roce lyžařský vlek (delší dobu přírodní sníh většinou ani není) a prodají desítky nebo maximálně stovky jízdenek, tak se kvůli tomu přihlašovat k EET určitě nebudou. A pokud místní hasiči pořádají ročně dvě zábavy a jeden ples, tak budou muset dvě z těchto akcí oželet, protože podle současného výkladu Ministerstva financí by se již nejednalo o ojedinělý příjem. A na tradiční opékání prasete musí zapomenout úplně.

Malé venkovské hudební soubory, které několikrát ročně vystupují v okolních obcích, se na to nejspíš taky vykašlou, protože těžko budou dávat stvrzenku někomu, do přispěje do kasičky s nápisem „vstupné dobrovolné“ a následně posílat elektronickou zprávu někam na finančák. A aby to dělaly úplně zadarmo, to se jim chtít nebude.

Skončí většina trafik, kde našlo své uplatnění mnoho invalidů a také skončí většina malých stánkařů, kteří jezdí po poutích a trzích a spoluvytváří kolorit našeho venkova. A že by kolotočáři vydávali u kolotoče nebo na střelnici účtenky, to si vůbec představit nedovedu.

Ze všech uvedených důvodů skončí také někteří malí řemeslníci, kteří byli po ruce prakticky ihned, kdykoliv  jich bylo potřeba.

Je velká škoda, že se ze žádných statistik nedozvíme, kolik potenciálních živnostníků kvůli EET vůbec podnikat nezačne, protože se leknou a uvědomí si, že místo, aby jim stát za jejich snahu poděkoval, tak je okamžitě bude považovat za potenciální podvodníky.

Takový nejspíš bude důsledek zavedení elektronické evidence tržeb. Prospěch z toho budou mít maximálně firmy, které budou EET provozovat, IT firmy připravující příslušné počítačové programy a nejspíš i ti největší plátci, na jejichž kontrolu nezbude úředníkům čas. S velkým humbukem se tak zavádí něco, co vlastně nikdo nepotřebuje, protože existuje mnoho jiných způsobů, jak donutit neplatiče daní, aby daně platili a přitom zbytečně neotravovat život těm poctivým, kterých je, jak věřím, většina.

Změnit by to snad mohl senát, který přece byl ustanoven proto, aby korigoval špatná a nesmyslná rozhodnutí sněmovny. Uvidíme, zda je něčeho takového aspoň jednou schopen.